1. OBECNÁ PRAVIDLA

Mariáš se hraje se 32 jednohlavými nebo dvouhlavými /a to hlavně na Moravě/ mariášovými kartami /dvaatřicet loupežníků/.

Poznámka: V současné době (myšleno 1983) jsou na našem trhu dva druhy jednohlavých mariášových karet /tisknou Obchodní tiskárny n.p. Kolín, provoz 21, Praha 3, Lucemburská 7/, a to za 13,- Kčs a za 17,- Kčs. Karty za 13,- Kčs /červená papírová krabička/ jsou horší kvality /poznají se podle okřídleného koně na zadní straně každé karty/ a po krátké době se velmi obtížně rozdávají, lepí se - rozdávající hráč je povzbuzován slovy: "Sundej si ty rukavice, ono ti to půjde líp!”. Karty za 17,- Kčs /zelená papírová krabička/ jsou lepší kvality a déle vydrží /na zadní straně jsou modře křížem šrafované/.

Pozor: za 17,- Kčs jsou i karty třínáctikorunové kvality s tím rozdílem, že jsou v průhledné umělohmotné krabičce, která ovšem brzy praskne /při ceně 4,- Kčs za pouhou krabičku by se to nemělo stávat/.

Při této příležitosti si nemohu odpustit malou připomínku o hracím stole /”hřišti”, "place”, "bojišti”, "vále”/. Jeho povrch by měl být hladký /umakart apod./, čistý a suchý. Polévání hřiště je dobré při bruslení, ale při mariáši škodí. Pokud nejsou zachována tato kriteria /bláto na hřišti/, velice tím trpí kvalita karet jako takových /vznikají rychle "škubánky”/. Na ubruse se hrát nedoporučuje, protože jsou velké problémy se sbíráním jednotlivých karet ze stolu.

32 karet je rozděleno do čtyř barev:
červené - "červy","Červenka", "rudý","srdce","lepší", "dražší", "vládní", "Rudolf"
zelené - "listy", "lupeny", "Zelenka", "zelí", "piky", "Bohemians", "zelené do prdele střelené"
žaludy - "žanduly", "bukvice", "žambrdy", "kříže", "žluté"
kule - "kulky", "koule", "kulatý", "kára", "tátovy", "kukule"

Každá barva má osm karet:


sedma /7/ - "pinda"
osma /8/ - "polib prdel kosům"
devítka /9/ - "minela"
desítka /10/ - "pětka"
spodek /Sp/ - "kopša", "důlek", "důlník", "kluk"
svršek /F/ - "filous", "filek", "filcek", "sifilous", "dáma", "hůrek", "horník"
král /Kr/ - "čtyřka", "kódl", "monarcha", "Karel", "kykyry"
eso /E/ - "bidlo", "veslo", "Es"

Souhrnné názvy:
7, 8, 9 - "plinery", "honery" /to v trumfové barvě/, "plívy", "balast"
SP, F, Kr - "obrázky", "s nohama"
10, E - "valéry", "ostrý"
Trumfy je zvolená barva, která je nadřazená ostatním a přebíjí karty ostatních barev.
Eso je nejvyšší karta dané barvy; z toho plyne, že trumfové eso je absolutně nejvyšší karta, kterou nelze žádnou jinou kartou zabít. Říká se:
"Trumfové eso můžeš zabít jenom pěstí !” . Desítka je po esu druhá nejvyšší karta. /Jenom při betlua durchu platí na svém místě mezi devítkoua spodkem./
Štych "vzatek” /dle ak. Trávníčka/, "steh” či "zdvih” jsou čtyři karty vynesené postupně hráči /tzn. každý dal jednu kartu/ a jsou majetkem toho hráče, který dal kartu nejvyšší /nebo nejvyššího trumfa/. Tyto karty už nejsou dále ve hře. Při každé hře je štychů osm. Za uhrání posledního štychu se počítá deset bodů /nikoliv v betlu a durchu - viz příslušné kapitoly/. Každý hráč si shromažďuje své "štychy” na hromádce před sebou. /Výjimka je pouze při betlu, kdy hráč hrající betla si bere všechny "štychy”/. "Štychy” jsou majetkem hráče, který je uhrál /a pouze on, pokud je znám svojí ochabující pamětí, může do nich nahlížet/, a proto je nepřípustné, aby mu do nich ostatní hráči nahlíželi /byť by se jednalo o spoluhráče/. Zase je zde výjimka, když před výnosem na další "štych” požádá zapomnětlivý hráč o ukázání štychu posledního. Pak mu má být vyhověno.
Král + svršek - jsou-li v jedné ruce a v jedné barvě, nazývají se "hláška”, "meldunk”, "mariáš”, "dvaciáš”, či "dvacka” /”čtyřka”, jedná-li se o trumfovou barvu/.
Renonc je porušení pravidel /také "omyl", "Réza", "Emil", "kredenc",
"Lorenc" či "přehlédka"/, podrobnosti viz kapitola XI.
Fleky jsou hlasitá oznámení, že hráči /hráč/ v útoku, či hráči v obraně vyhrají hru /stovku, honera, durcha či betla/. Flekovat začíná strana v obraně, opět v pořadí, v jakém hráči sedí u stolu. Každá ze zúčastněných stran může dát jenom jeden "flek” a potom musí vyčkat, nedá-li soupeř větší "flek”, tedy "re”. Teprve potom si může opět dát "flek” větší /tutti/. "Fleků” může být maximálně šest /viz kapitola IX/.
Stupnice fleků /od nejnižšího/:

Cílem hry je získat co nejvíce bodů.

Body se počítají za:

Maximální možný počet bodů je 190. Z toho 90 bodů / 8 desítek a poslední štych/ musí být uhránov každé hře. Pochopitelně mimo betla /kap. IV/ a durcha /kap. V/, kdy se desítky a esa nepočítají a cílem hry je uhrát všechny /durch/, či žádný štych /betl/. Plyne z toho, že žádná hra nemůže skončit remízou. Skončí-li hra přece jenom nerozhodně /"na setkanou"/, stává se to nejčastěji opomenutím posledního štychu, tedy jeho hodnoty deseti bodů, doporučuje se zjistit, který z hráčů je "geniální matematik". Proti paritě se protestuje slovy: "My ukrajinci remízy něznájem !".

bez "hlášek"s jednou "dvackou"se "čtyřkou" nebo dvě "dvacky"tři "dvacky" nebo "čtyřka" a "dvacka"čtyři "dvacky" nebo "čtyřka" a dvě "dvacky"všechny hlášky
90 : 0110 : 0130 : 0150 : 0170 : 0190 : 0
80 : 10100 : 10120 : 10140 : 10160 : 10180 : 10
70 : 2090 : 20110 : 20130 : 20150 : 20170 : 20
60 : 3080 : 30100 : 30120 : 30140 : 30160 : 30
50 : 4070 : 4090 : 40110 : 40130 : 40150 : 40
60 : 5080 : 50100 : 50120 : 50140 : 50
70 : 6090 : 60110 : 60130 : 60
80 : 70100 : 70120 : 70
90 : 80110 : 80
100 : 90

Hra nebo "stovka" končí vždy jedním z těchto poměrů.

Body spoluhráčů, které mají ve svých uhraných štychách, se sčítají. Kdo získá větší počet bodů, stává se vítězem. Další pokyny jak pro hru, tak pro betla a durcha, jsou uvedeny v příslušných kapitolách.