X. ČERVENÉ KOLO

Hraje se pro zpestření nebo na závěr mariášového působení. Pak většinou nezůstává u jednoho červeného kola, ale hraje se červený bicykl, tricykl atd. Při červeném kole je povinností volit jenom červené. Proto tedy hráč, který volí, nemusí pokládat kartu /ba co víc - nesmí/, pouze oznámí hodnotu karty, s jejímž majitelem hraje. Nemá-li na volbu ani jednu červenou, volá "čtyřku" /krále/ nebo nehlásí nic, což se automaticky rozumí jako "čtyřka". "Čtyřku" volí bez obav, protože v červeném kole není stovka povinná. Z toho důvodu se také jenom v červeném kole může stát, že stovku může hlásit hráč, který nemá ani "čtyřku" ani jinou žádnou "dvacku". Musí vždy sedět na zadáku a všichni hráči v pořadí před ním musí hru schválit. Z toho zadák usoudí /nemá-li sám trháka/,že celá "čtyřka" musí být v ruce jeho spoluhráče, který volil. Jinak by byl někde povinný flek. A podle síly vlastního listu se může rozhodnout stovku ohlásit. Možnost hlášení nekorektních honerů zde nachází snad ještě větší uplatnění než v normální hře.

Betly a durchy se v červeném kole hrají normálně. Je jenom jedna povinnost, aby volící hráč vyhrál finančně /tzn. může prohrát např. hru, ale musí vyhrát flekovaného honera/, to znamená, aby po hře bral alespoň desetník. Pokud nebere, volí znovu až do doby, kdy podmínku finančního vítězství "splní". Výhra v betlu či durchu se do "splnění" nepočítá. "Splnit" musí postupně všichni hráči, proto tedy kolo. Zdlouhavým "plněním" se často červené kolo dost protáhne /jako omluva tvého pozdního příchodu domů tento fakt ale moc nepomáhá/. Výzkumný ústav mariáše ve spolupráci se Svazem žen uvažuje pro tento případ o zavedení tie-breaku.