Jako prvotní je třeba rozpoznat alergen a eliminovat ho ze stravy - dietou.
Druhotně je třeba pečovat o postiženou pokožku, aby nedocházelo ke zbytečném zhoršení ekzému. (viz léčba následků)
Rozpoznání alergenu
Ve většině případů jde bílkovinu. Je-li dítě kojeno je třeba vědět, že mateřské mléko je hypoalergenní. Složení mateřského mléka můžete ovlivnit jen omezeně (dieta u matky). Umělá výživa omezení nemá a přes tzv. "extendované hydrolyzáty" můžete nasadit i aminokyselinovou výživu, která principálně být alergenní nemůže.
Mateřské mléko kromě bílkovin vytvořených matkou obsahuje i bílkoviny, které do mateřského mléka přechází z potravy - např. bílkoviny kravského mléka. Proto pokud chcete kojit dále musí matka dodržovat dietu.
Takže jako první varianta je přísná dieta pro matku - vyloučení kravského mléka a všech dráždivých látek (koření, čokoláda atd.)
Jako druhá je vysadit kojení a používat pro výživu dítěte definované přípravky = umělá výživa.
To je jediná varianta u nekojených dětí. Definované přípravky se dělí do 3 kategorií.
- obsahující kravské mléko = nevhodné.
- obsahující částečně hydrolyzované bílkoviny = extendované hydrolyzáty (nejčastějí syrovátka), ty jsou hypoalergenní. Částečná hydrolýza nahrazuje trávicí nedostatečnost dítěte. [přípravek Nutrilon Pepti (cca 400 Kč v roce 2007, 250 Kč v roce 2009, na předpis doplatek cca 100 Kč)]
- obsahující aminokyseliny = úplné nahrazení trávicích funkcí dítěte. Zde je jistota, že alergen v potravě není. [přípravek Neocate (cca 1600 Kč v roce 2007, na předpis cca 200 Kč - pouze pro velmi težké případy...)]
Dietu doporučuji nasazovat v pořadí 2. a pokud se ekzém výrazně nezlepší (vyhodnotit po 3-4 týdnech) tak 3.
Nedojde-li k výraznému zlepšení, ani po nasazení aminokyselin, tak hrozí možnost, že trávicí soustava si alergeny vytváří sama = celoživotní atopický ekzém.
To je možná příčina atopického ekzému u větších dětí a dospělých. U většiny dětí atopický ekzém "spontánně" mizí po několika týdnech/měsících (to jsou často případy, kdy matky popisují vyléčení po nějaké obskurní procedůře; koupání v odvaru z otrub, mazání magickými [= rozuměj drahými] krémy). Někdy dojde k vymizení až po letech.
To by vysvětlilo dozrání trávící funkce žaludku a dvanácterníku a imunitního systému.
V prvním kroku je tedy bezpodmínečně nutné omezit spektrum podávaných potravin na nezbytné minimum s ohledem na vyloučení všech alergizujících a dráždivých složek.
Pokud se ekzém zlepší je možno zkoušet přidávat další potraviny a sledovat zda mají vliv na ekzém (sledovat nejméně týden/dva týdny) a vylučovat je tak jako příčinu. Tento postup se označuje jako expoziční test.
Během diety je třeba bedlivě sledovat projevy na kůži.
Ty mohou kolísat vlivem dalších faktorů (teplo, sucho, prašno ekzém zhoršují, taktéž očkování).
Po zlepšení je možno upravit denní režim, tak aby dieta se omezila na ráno, kdy trávicí systém není "probuzený". Během dne pak podávat o stupeň mírnější dietu.
Další možnost (doporučuji, nedá se tím nic moc zkazit) je použít ochranou bakteriální kulturu [přípravek
ColInfant].
Jde o speciální bakteriální kmen Escherichia Coli vynikající přilnavostí ke střevní stěně. Tím brání ostatním bateriím/kvasinkám v kontaktu se střevní stěnou a případným působením "dovnitř" - zejména kvasinkám (Candida).
Podpůrnou léčbou je přidávání vápníku do potravy. Jeho spotřeba u malých zaostává oproti doporučení lékařů. Přidávali jsme do jídla cca 200 mg denně. Tabletu rozdrtit na prášek a zamíchat do pokrmu, pokud možno se vyhnout šumivé formě - obsahuje kyselinu citronovou.
Dále je vhodné přidávat nukleotidy. Bohužel na trhu není žádný takový preparát. Existují jen doplňky bez udání složení - ty považuji za neupotřebitelné. Jedinou rozumnou variantou je pangamin, ale jde o kvasinky (Sacharomyces cerevisiae), tak jsme ho nakonec přestali používat. Navíc v kombinaci s vápníkem by mohl způsobit ledvinové kameny urátového typu.
Poslední typ je starý známý "rybí tuk", dnes odborně "omega 3 nenasycené mastné kyseliny".