Atopický ekzém

není kožní onemocnění!

aktuální verze z 25. února 2011 (Atopický ekzém II. | Alergie | Astma)

Jak léčit?

  1. princip/mechanismus

    U malých dětí (0-6 měsíců) se jedná o kombinaci nedostatečné schopnosti trávit v kombinaci s nezralostí imunitního systému. V žádném případě nejde o kožní onemocnění (nejčastější omyl lékařů), na kůži se problém jen projevuje = jde o následek, nikoliv příčinu.
    Příčinou je alergická reakce na některé složky potravy.
    Nejčastěji se jedná o bílkoviny kravského (nebo mateřského) mléka.
    Snížená funkce trávicí soustavy způsobuje, že bílkoviny nejsou dostatečně štěpeny (v žaludku a dvanáctníku) na peptidy a posléze aminokyseliny.
    To způsobuje, že se do střeva dostává velké množství potenciálních antigenů (bílkovin/peptidů).
    Imunitní systém střevní sliznice pravděpodobně na takovou záplavu antigenů reaguje alergickou reakcí.
    Výsledkem je kožní ekzém a to zpočátku na citlivých místech (kožní záhyby loktů, zápěstí, kolene, paty, krku) - kde se kůže stýká a potí.
    Posléze se projevuje na dalších plochách - prsa, záda, nohy, ruce, obličej.
  2. léčba příčiny

    Jako prvotní je třeba rozpoznat alergen a eliminovat ho ze stravy - dietou.
    Druhotně je třeba pečovat o postiženou pokožku, aby nedocházelo ke zbytečném zhoršení ekzému. (viz léčba následků)

    Rozpoznání alergenu

    Ve většině případů jde bílkovinu. Je-li dítě kojeno je třeba vědět, že mateřské mléko je hypoalergenní. Složení mateřského mléka můžete ovlivnit jen omezeně (dieta u matky). Umělá výživa omezení nemá a přes tzv. "extendované hydrolyzáty" můžete nasadit i aminokyselinovou výživu, která principálně být alergenní nemůže.
    Mateřské mléko kromě bílkovin vytvořených matkou obsahuje i bílkoviny, které do mateřského mléka přechází z potravy - např. bílkoviny kravského mléka. Proto pokud chcete kojit dále musí matka dodržovat dietu.
    Takže jako první varianta je přísná dieta pro matku - vyloučení kravského mléka a všech dráždivých látek (koření, čokoláda atd.)
    Jako druhá je vysadit kojení a používat pro výživu dítěte definované přípravky = umělá výživa.
    To je jediná varianta u nekojených dětí. Definované přípravky se dělí do 3 kategorií.
    1. obsahující kravské mléko = nevhodné.
    2. obsahující částečně hydrolyzované bílkoviny = extendované hydrolyzáty (nejčastějí syrovátka), ty jsou hypoalergenní. Částečná hydrolýza nahrazuje trávicí nedostatečnost dítěte. [přípravek Nutrilon Pepti (cca 400 Kč v roce 2007, 250 Kč v roce 2009, na předpis doplatek cca 100 Kč)]
    3. obsahující aminokyseliny = úplné nahrazení trávicích funkcí dítěte. Zde je jistota, že alergen v potravě není. [přípravek Neocate (cca 1600 Kč v roce 2007, na předpis cca 200 Kč - pouze pro velmi težké případy...)]
    Dietu doporučuji nasazovat v pořadí 2. a pokud se ekzém výrazně nezlepší (vyhodnotit po 3-4 týdnech) tak 3.
    Nedojde-li k výraznému zlepšení, ani po nasazení aminokyselin, tak hrozí možnost, že trávicí soustava si alergeny vytváří sama = celoživotní atopický ekzém.
    To je možná příčina atopického ekzému u větších dětí a dospělých. U většiny dětí atopický ekzém "spontánně" mizí po několika týdnech/měsících (to jsou často případy, kdy matky popisují vyléčení po nějaké obskurní procedůře; koupání v odvaru z otrub, mazání magickými [= rozuměj drahými] krémy). Někdy dojde k vymizení až po letech.
    To by vysvětlilo dozrání trávící funkce žaludku a dvanácterníku a imunitního systému.
    V prvním kroku je tedy bezpodmínečně nutné omezit spektrum podávaných potravin na nezbytné minimum s ohledem na vyloučení všech alergizujících a dráždivých složek.
    Pokud se ekzém zlepší je možno zkoušet přidávat další potraviny a sledovat zda mají vliv na ekzém (sledovat nejméně týden/dva týdny) a vylučovat je tak jako příčinu. Tento postup se označuje jako expoziční test.
    Během diety je třeba bedlivě sledovat projevy na kůži.
    Ty mohou kolísat vlivem dalších faktorů (teplo, sucho, prašno ekzém zhoršují, taktéž očkování).
    Po zlepšení je možno upravit denní režim, tak aby dieta se omezila na ráno, kdy trávicí systém není "probuzený". Během dne pak podávat o stupeň mírnější dietu.
    Další možnost (doporučuji, nedá se tím nic moc zkazit) je použít ochranou bakteriální kulturu [přípravek ColInfant].
    Jde o speciální bakteriální kmen Escherichia Coli vynikající přilnavostí ke střevní stěně. Tím brání ostatním bateriím/kvasinkám v kontaktu se střevní stěnou a případným působením "dovnitř" - zejména kvasinkám (Candida).
    Podpůrnou léčbou je přidávání vápníku do potravy. Jeho spotřeba u malých zaostává oproti doporučení lékařů. Přidávali jsme do jídla cca 200 mg denně. Tabletu rozdrtit na prášek a zamíchat do pokrmu, pokud možno se vyhnout šumivé formě - obsahuje kyselinu citronovou.
    Dále je vhodné přidávat nukleotidy. Bohužel na trhu není žádný takový preparát. Existují jen doplňky bez udání složení - ty považuji za neupotřebitelné. Jedinou rozumnou variantou je pangamin, ale jde o kvasinky (Sacharomyces cerevisiae), tak jsme ho nakonec přestali používat. Navíc v kombinaci s vápníkem by mohl způsobit ledvinové kameny urátového typu.
    Poslední typ je starý známý "rybí tuk", dnes odborně "omega 3 nenasycené mastné kyseliny".
  3. léčba následků

    Projev na kůži spočívá v poškození pokožky následkem nedostatku ceramidů. V první fázi zarudnutím v druhé zhrubnutím.
    Takto postižená pokožka je příčinou svědění (dítě se škrábe) a hlavně je oslabena její hlavní funkce = ochrana proti infekci.
    Proto je třeba pokožku dostatečně promazávat/promastit. Nejlépe se osvědčila modrá indulona (cca 30 Kč) a Rakytníková Indulona (cca 25 Kč) mající UV filtr faktor 7. A to přesto, že je konzervovaná a parfemovaná. Jde o lety prověřený výrobek!
    Kontrolní pokusy s konopnou mastí nevedly k lepšímu výsledku = jde o mrhání penězi. Vyvarujte se všech mastí, které "podporují imunitní systém", léčí "atopický ekzém" apod. jde o marketingový útok na vaše peněženky bez prokázaného efektu (členky Oriflame clubu nechť laskavě tuto větu ignorují). Pokud chcete experimentovat tak levou polovinu mazejte např. indulonou a pravou testovanou mastí. Po týdnu obě místa srovnejte.
    Mytí kůže je třeba provádět citlivě. Zvolili jsme pravidelné mytí ve vodě s přídavkem syrovátky (lze koupit v lekárně 0,5 kg za cca 30 Kč). Syrovátkové bílkoviny obsahují albumin a imunoglobuliny. Tyto bílkoviny specificky vychytávají z povrchu kůže, jak nízkomolekulární látky (Albumin), tak i bakterie (Imunoglobuliny). Tato metoda kůži neodmašťuje a nepoškozuje, narozdíl od mýdla, které odmašťuje, vysušuje a mírně "leptá".

    Podzimní epizody

    Atopický ekzém se často sezóně opakuje. V našem případě (máme dvojčata) v prvním období (4 měsíc po narození, podzim 2006) měly atopický zánět obě děti. V jednom případě pozorovatelně těžší formu u dítěte s menší váhou (jakoby více nedonošené). V druhém období 16 měsíců po narození (podzim 2007) se atopický ekzém objevil jako první u dítěte co mělo těžší formu. U druhého později. Během sezóny se výskyt u dětí jakoby střídal ovšem v podstatně mírnější podobě a po kratší dobu. S dvojčaty nakládáme stejně takže strava a ostatní péče na to nebude mít vliv. Co je přesně příčinou podzimní epizody nevím (* stav poznatků v listopadu 2007 - "tušení souvislosti" v pokračování), ale již se asi nebude jednat o problém ve střevech - nasazená dieta nic nezměnila, ale spíš o "rozhozený imunitní systém". Utlumení alergických reakcí je často několikaletá záležitost (viz např. pylová alergie).
  4. prostředí

    Koberce a záclony označované jako nevhodné pro alergiky jsme neodstranili.
    Považujeme je za významné lapače, zejména toho nejjemnějšího prachu. Pokud jsou odstraněny, tak se prach nikde nezachytí (je dobře "vidět"... což maximálně, tak stimuluje k častějšímu úklidu) a je neustále rozviřován a tudíž vdechován/polykán! Alergení částice jsou tak malé, že nejsou vidět.
    Koberce a záclony mají pro ty částice absorpční funkci, ale ta musí být opakovaně obnovována. Pravidelným vysáváním koberců přístrojem s filtrem pro ty nejmenší částice (HEPA filtr, vodní filtr) - nejlépe denně v nepřítomnosti alergiků při otevřeném okně. Jednou za půl roku mokrou cestou. Praním záclon - např. každé dva měsíce.
  5. zúřadování

    Léčení atopického ekzému je mutlidisciplinární (alergologie, imunologie, gastrologie, dermatologie) problém, který začíná u pediatra (=dětského lékaře) jež by měl ekzém poznat (není pravidlem) a zařídit další postup léčby (není pravidlem). Je zde řada kompetencí (kdo co může předepsat a kam koho poslat) a finančních limitů (na léčení všech nemocí nejsou prostředky, ani kdyby se nic nerozkradlo/nepromrhalo... míněno ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny)
    Pokud pediatr nereaguje, je třeba navštívit kožní oddělení (tam vás odešle bez problémů - projev na kůži je do očí bijící), kde je třeba nechat si "vystavit diagnózu atopický ekzém".
    S touto diagnózou je třeba nasadit dietu. Od pediatra si nechat předepsat extendovaný bílkovinný hydrolyzát (Nutrilon Pepti) a jím nahradit dosud používaná mléka (mateřské, hypoalergenní (=HA), případně další). Dále se nechat objednat na alergologii (viz sekce alergologie)
  6. pediatrie (dětský lékař)

    Od dětského lékaře potřebujete, aby řídil průběh léčby. Jednak má možnost předepisovat řadu léků a hlavně vás odesílat ke specialistům - viz. níže. V případě, že děti jsou nedonošené, je možno si vyžádat bakteriální kulturu "ColInfant", čím dříve (nejlépe hned po narození) tím lépe. Jinak je jej/jí třeba asertivně přemlouvat.
  7. dermatologie (kožní oddělení)

    Na kožním vám asi předepíší řadu "zázračných mastí". Bez problémů je vitaminová mast a obecná mast (tzv. synderman). Tyto masti však nemají dlouhodobou "mastivost" jako modrá indulona - jak jsme experimentálně ověřili. Používali jsme vitaminou mast na obličej a indulonu na zbytek těla. V druhé sezóně již jen indulona. Pokuste se vyvarovat všech kortikoidů, ty se nasazují jen v těch nejtěžších fázích a hlavně krátkodobě (max. 5 dnů a pak minimálně stejně dlouhá pauza).
  8. alergologie

    Atopický ekzém je projev alergické reakce ve střevech s projevem na kůži. Pokud je mi známo, tak léčení alergie ve střevech lze řešit jen dietou. Alergolog může jen pomoci v otázce zmírnění svědění na postižené kůži. Podávají se antihistamika, ale jejich účinek na svědění je mírný až nepozorovatelný. Doporučuje se "Zyrtec" u které ho se uvádí preventivní účinek vůči pozdějšímu astmatu (dlouhotrvající atopický ekzém často později přechází v astma). Fenistyl na škrábání nám vůbec nezabíral. Návštěvy alergologa stačilo absolvovat bez dětí. Odběr krve a analýza imunoglobulinů je u dětí do jednoho roku naprosto zbytečná, pro nezralost imunitního systému.
  9. imunologie

    U velmi malých dětí (cca do 3 let) nemá imunologické vyšetření moc smysl. Imunitní systém se v prvních letech buduje a jeho analýza/reakce neposkytují potřebné informace. Z toho důvodu jsme vyšetření neabsolvovali. Navíc odběr z žíly na hlavě je pro malé děti traumatizující (pro rodiče patrně ještě více).
  10. gastrologie (výživa)

    Gastrologické vyšetření se provádí jen u těžkých případů. Kde je alergická reakce ve střevech tak silná, že dítě trpí častými průjmy. To nebyl náš případ. Bez gastrologického vyšetření nelze předepsat aminokyselinou výživu. Naštěstí se jedná o potravinový doplněk a tak se dá (Neocate) koupit i bez předpisu (cca 1600 Kč oproti doplatku 150 kč na předpis, nákup v zahraničí vyjde na cca 900 Kč).
    Aminokyselinou výživu jsme nasadili sami a po cca měsíci jsme ekzém dostali do minimální podoby a po té zcela zmizel. Tím se nám asi podařilo překlenout kritické období. Dále jsme pokračovali s Nutrilonem Pepti.
    Dále jsem přidávali denně 200mg vápníku (uhličitan vápenatý [Calcium carbonicum rozdrobený na prášek - cca 60 Kč za 50 tablet po 500 mg] zamíchán v poledne do výživy/jídla.

Zde uvedené informace postupně doplňuji a upřesňuji, uvítám zkušenosti s použitím výše uvedených postupů. Studiu informací (jde jen o řádně publikované vědecké informace) jsem věnoval dost času (asi 14 dní - viz seznam dole) a tak bych to rád pokud možno zobecnil i na jiné případy - patrně těžší formy atopického ekzému, kterou jsme asi neměli. Atopický ekzém je problém, který je dnes projevem neschopnosti zdravotnictví pracovat s nejnovějším informacemi (ač to mají v popisu práce a stát na to vybírá "naše" peníze). Tím se nechci dotknout jednotlivých lékařů, ale systému, který je řídí. Kdyby to co je zde napsáno bylo použito hned od prvního zjištění atopického ekzému, tak by to vedlo k rychlejšímu (levnějšímu) vyléčení.
Kdybych nebyl vzdělán v oboru, tak bychom tímto ekzémem měli patrně postižené děti i dnes, jak se o tom lze dočíst na internetu (GOOGLE vyhledat "atopický ekzém". První záznam je "Atopický ekzém, kožní onemocnění" - následovaný dalšími stejného typu, což je z výše uvedeného "nepravda".
  1. Václava Gutová, Martin Liška, Atopický ekzém a specifické IgE protilátky. proti stafylokokovým enterotoxinům u dětí (http://www.tigis.cz/alergie/Alergie_1_2006/WEB/PDF%20web/05_Gutova_web.pdf)
  2. Václava Gutová, Indikace k alergologickému a imunologickému vyšetření, VOX PEDIATRIAE 3/2003
  3. Pavel Frühauf, VÝŽIVA KOJENCE S ALERGIÍ, Pediatr. pro Praxi, 2/2006 (www.pediatriepropraxi.cz)
  4. Pavel Frühauf, Martin Fuchs, Stanislava Polášková, Eva Vernerová, Blanka Zlatohlávková, Alergie dětského věku, 2006 NESTLÉ Česko
  5. Pavel Frühauf, PREVENCE, DIAGNOSTIKA A TERAPIE ALERGIE NA BÍLKOVINU KRAVSKÉHO MLÉKA, Pediatrie pro praxi 4/2003 (http://www.solen.cz)
  6. Pavel Frühauf, NEMLÉČNÁ VÝŽIVA KOJENCŮ A BATOLAT NEMLÉČNÁ VÝŽIVA KOJENCŮ A BATOLAT (PŘÍKRMY), Pediatr. pro Praxi, 5/2006
  7. Martin Fuchs, ALERGIE na bílkovinu (bílkoviny) kravského mléka, ČTVRTLETNÍ NOVINY (Pro pracovníky ve zdravotnictví) 1/2006
  8. J. Vospělová, J. Tenora, Klinické aspekty potravinové alergie v zažívacím traktu u dětí, ČTVRTLETNÍ NOVINY (Pro pracovníky ve zdravotnictví) 3,4/2005
  9. Bronislava Novotná, ALERGIE ZAŽÍVACÍHO TRAKTU, INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI 11/2005 (http://www.internimedicina.cz)
  10. Dana Vincentová, VÝŽIVA NOVOROZENCE, VÝŽIVA NOVOROZENCE, KOJENCE A BATOLETE, Pediatr. pro Praxi, 4/2006;
  11. Irena Suková, Syrovátka v potravinářství, Informační přehledy ÚZPI 2006
  12. Specifické imunoglobuliny G a potravinové alergie, Nemocnice Šternberk,
  13. Jan Drbohlav, Mýty a skutečnost mléčné kojenecké a dětské výživy, VOX PEDIATRIAE 3/2006
  14. Příběh Štěpánka nesnášenlivost laktózy a alergie na sóju, VOX PEDIATRIAE 3/2006
  15. Malabsorpční syndrom (http://www.lem-olomouc.cz/detska-klinika/5/malabsorpcni-syndrom-hando.ppt)
  16. Eva Šafránková, Anna Nečasová, Podávání Colinfantu, květen 2006 (http://fnbrno.testujeme.cz/Data/files/NO/Podavani%20Colinfantu.ppt)
  17. Jiřina Bartůňková, Potravinové alergie - Jedinou racionální léčbou je vyloučení příslušné potraviny z jídelníčku. Vesmír, 11/1998 (http://www.vesmir.cz/clanekPDF.php3?CID=1915&YID=711)

Poznámka: všechny texty jsou k dispozici na internetu, dají se vyhledat když název článku zadáte např. do GOOGLE

© 2006-2009 Pavel Piskač

Valid XHTML 1.0 Transitional